Klasických soutěží v požárním útoku je všude spousta. Jsme rádi originální, tak jsme se letos rozhodli pro změnu a celou akci jsme pojali poněkud netradičně. Ne všichni soutěžící z toho byli zpočátku nadšení. Někteří se dostavili ráno na prezenci v legínách a slušivých dresech, připraveni podávat kvalitní výkony na vysoké sportovní úrovni. Jaký to asi musel být šok, když místo dráhy pro provedení disciplíny ve stylu čerstvě posečený anglický trávník na všechny čekal blátivý rybník, velmi vratká lávka a místo terčů pouze dva barely.
První pokusy byly poněkud rozpačité. I ti nejostřílenější hasiči připomínali baletky z národního…. Hlavně nespadnout do vody! Plížením vpřed, opatrně postavit barely, po lávce se nejistě zase přešoupat zpátky na pevninu a pak už konečně alespoň trošku klasicky pospojovat hadice, nasát a co nejrychleji barely sestřelit zpátky do vody. Jen ať si soupeř to jejich lovení pořádně užije. Takhle krásně poklidně jsme si užívali den až do chvíle, než jedno družstvo v zápalu boje v podstatě bez jakéhokoli zpomalení vletělo i s proudnicemi do rybníka, přebrodili se co nejrychleji k barelům a k velkému ohromení všech přítomných tak zaběhlo nejlepší čas. Další si z nich brali příklad a soutěž vesele pokračovala ve stylu – vody se nebojíme a bláto nekouše. Údiv nad připraveným terénem vystřídalo nadšení a přání všech soutěžících, aby všestarský memoriál už v dalších letech probíhal jedině takhle.
